přejít na home
Měny:  CZK  |  EUR

Úvod / Historie EPAMů

Historie EPAMů

Před více než 20 lety se profesor Albert Vasiljevič Skvorcov účastnil v Novosibiřské akademii věd překladu tibetských traktátů, ve kterých nalezl recept na elixír zdraví, který později dostal název EPAM. Tento člověk Borise Tichanovského seznámil s tibetskou přírodní medicínou. Skvorcov pracoval v Novosibiřské akademii věd jako biofyzik a věnoval se výzkumu bioenergetiky. Zkoumal, jakým způsobem mezi sebou komunikují a jak se navzájem ovlivňují rostliny a lidé na energetické úrovni. Jako konzultant byl přizván k překladům originálů tibetských traktátů, aby vědecky objasnil některé odborné věci. Zde získal přátele (spolupracovníky), se kterými se věnoval studiu a historicky prvnímu překladu tibetského traktátu Čžud-ši, Vajdurja-onbo, Atlasu tibetské medicíny a další tibetské literatury.

 

Jejich překlad byl velmi složitý, neboť jsou psány ve verších a jinotajích. Profesor Skvorcov v nich ovšem objevil skvost, který vložil do bylinných léčiv EPAM.

 

Co znamená název EPAM? Je to zkratka slov Emulze Propolisová Aktivizovaná Modifikace. Tento název je doplněn číselným označením, určujícím konkrétní modifikaci: 7, 8, 11, 12, 20, …

 

Co si máme představit pod pojmem aktivizovaná? Pan Skvorcov připravil EPAM stroze podle tibetských tradic, a poté ho navíc energeticky nabil. K této práci použil energetické informace rostlin, energie minerálů, energetické obrazy a ikony, mezi kterými nechyběl velmi známý a po energetické stránce nejsilnější obraz Nikolaje Roericha s názvem MATKA SVĚTA (Pozn.: zdobí obálku naší knihy Tibetská přírodní medicína).

 

Tento EPAM zhotovil přesně podle receptury a nyní ho již 30 let testuje v Novosibiřské akademii věd. O své cenné zkušenosti s tímto preparátem se s námi štědře dělí. Profesor Skvorcov je krom jiného také silný senzibil a v hojné míře se zabývá výzkumem zvláštních jevů. Složitá výroba EPAMu se skládá z různých rituálů. Od zpívání manter, energetického nabíjení, využívá se informace rostlin, strukturování pomocí biologických strukturátorů: dřeva, ikon – energetických obrazů, minerálů a energetického působení.

 

Pro schválení a patentování nechtěl k sobě akademik Skvorcov jako autora přibrat žádného lékaře, tím pádem bylo pro něj schvalovací řízení velmi obtížné, jelikož není lékař, ale biofyzik. Chtěl , aby v patentu bylo uvedeno, že se jedná o energeticky nabitý a nastrukturovaný produkt. Vědci, kteří měli tento patent schválit, si nedokázali představit, jak se dá energie změřit. Navíc byli přesvědčeni, že něco takového vůbec neexistuje. Proto byli nuceni provést zajímavý experiment, na kterém jim akademik Skvorocov dokázal, že energetické nabití EPAMů je měřitelné, tudíž skutečně existuje. Jak to provedl, se můžete dočíst dále.

 

Než lék začnou užívat lidé, musí projít testováním na laboratorních myších. I EPAM musel projít těmito testy. Recepturu výroby EPAMu předal lékařské patentové komisi. Ta přesně podle ní smíchala všechny tinktury z bylin. Část tohoto EPAMu odlil a se zbytkem před zraky všech lékařů provedl profesor Skvorcov potřebné rituály energetického nabití a nastrukturování, aniž by do tohoto EPAMu něco přidával. Tuto část EPAMu dále rozdělil na dvě části, z nichž jednu zahřál na 70 °C, čímž zrušil její energetické nabití. Poté provedl neprodleně pokusy na třech kontrolních skupinách myšek.

 

 

První skupinu myšek ozářil smrtelnou dávkou záření. Druhou skupinu myšek otrávil speciálním jedem, který ničí imunitní systém. Třetí skupinu tvořily zdravé myšky. Pokud myškám EPAM nebyl podán, první dvě skupiny zemřely. Když všem skupinám dávali EPAM vyrobený lékaři, ale nenabitý, přežilo v první a druhé skupině 40 % myšek. Když jim dali EPAM nabitý, v první i druhé skupině přežilo 60 % myšek. Pokud kontrolním skupinám dávali EPAM sice nabitý, ale zahřátý na 70 °C (zahřátím se zrušilo energetické nabití), přežilo 40 % myšek.

 

Tudíž výsledky nenabitého EPAMu a EPAMu nabitého, ale zahřátého, jsou stejné. Tím pan Skvorcov dokázal energetické nabití EPAMu. EPAM nabitý byl ve všech případech opakování plus mínus o 20 % účinnější než EPAM nenabitý nebo EPAM nabitý, ale zahřátý (u něhož byl energetický program ohřevem zrušen). Tímto způsobem se podařilo matematicky dokázat přítomnost energie. Lékaři už nemohli říci, že se energie nedá změřit a po 40 opakováních museli energetický program uznat.

 

V patentu je tedy napsáno, že jde o energeticky nabitý a nastrukturovaný produkt, který výrazně posiluje imunitní systém. Zdravým myškám nenabitý EPAM prodloužil věk o 20–30 %, nabitý o 50 %.

 

Preparát „Emulze Propolisová Aktivizovaná Modifikace“ neboli EPAM začali vědci v Novosibiřské akademii věd systematicky používat, sledovat a zkoumat jeho působení. Výsledky výzkumu byly velice pozitivní.

 

Základním účinkem EPAMu je harmonizace přirozené imunity člověka. Probouzí ji, pokud je snížená, aby člověk sám dokázal vzdorovat nějakému onemocnění nebo infekci apod. Nebo imunitu normalizuje v takových případech, kdy se imunita nesmí zvyšovat. Účinnost EPAMu je prověřena dvacetiletou klinickou praxí. Byly provedeny desítky klinických, laboratorních a experimentálních testů. V průběhu 20 let preparát užívali dobrovolníci z řad lékařského personálu, pacienti v nemocnicích a děti různého věku s cílem získat přehled o účincích emulze.

 

Jeden ze zajímavých experimentů byl uskutečněn v období chřipkové epidemie. Bezplatně byl EPAM rozvezen do většiny mateřských školek a škol v Novosibiřsku a dětem byly podávány preventivní dávky. Když propukla chřipková epidemie, v těchto školách a školkách onemocnělo pouze několik jedinců pouze lehčím průběhem choroby. Ostatní zařízení se v důsledku epidemie zavírala na karanténu, neboť většina dětí onemocněla chřipkou. Průběh a výsledky tohoto experimentu byly zveřejněny v novinách a odtud se o EPAMU dozvěděl Boris Tichanovský. Byl v té době ředitelem Centra netradiční medicíny ve Voroněži. Jako psycholog se staral o významné osobnosti a sportovce. Velmi ho zajímalo, jak bude tento EPAM působit na vrcholové sportovce. Měl na starosti vrcholového sportovce, čtyřnásobného mistra Sovětského svazu v boxu Jerješenka, léčil také voroněžského mistra světa v těžké váze v boxu Abadžana. Udělal vše pro to, aby pozval pana Skvorcova do Voroněže. Podařilo se a společně na různých vysokých školách uskutečnili přednášky a provedli mnoho experimentů. Vytvořili první skupinu EPAMů. EPAM 20, 21, 22a později připravili ještě EPAM 23.

 

Lékařská škola, která EPAMy klinicky testovala, měla velmi dobré výsledky. EPAM během dvou desítek let příznivě ovlivnil stav pacientů s více než 70 zdravotními problémy. Tato zlepšení jsou zaznamenána a potvrzena ošetřujícími lékaři.

 

V posledních letech akademik Skvorcov shromáždil kolem sebe velmi silný kolektiv mágů, vědců, biologů a lékařů, kteří vynalezli další specializované EPAMy. Tyto modifikace působí při vážných onemocněních, které se jinými prostředky velmi špatně léčí nebo se nedají léčit vůbec. Jedná se např. o nervový EPAM 1000, jaterní EPAM 35, srdeční EPAM 36, atd.


Historie EPAMů v České republice


Tým výrobců Epam v ČR v roce 1992 jsem poprvé zahlédl
Mistra B. Tichanovského a to na plakátu, který visel v kině Svět v Kutné Hoře - zval na seanci, která měla proběhnout v kutnohorském Tylově divadle. Měl jsem velmi vážné zdravotní problémy a vzhledem k tomu, že mě přírodní medicína přitahovala již od dětství, jsem na tuto seanci chtěl jít. V tu dobu jsem již vyzkoušel snad všechny známé i neznámé léčitele, ale také desítky lékařů a stále nic…ani jeden z nich nebyl schopen odhadnout můj zdravotní stav, natož mi pomoci.

 

 

Když jsem se díval na Borisův plakát a říkal jsem si: ,,možná on?“... Ale i kdyby poznal, co mi je, stejně mi nemůže pomoci, neboť v té době jsem věděl, že i když narazím na pomoc, léčení potrvá mnoho let, možná celý život. Alespoň na minutu zmírnit nesnesitelné bolesti… ,,Ty tomu věříš?“ ozvala se za mnou kamarádka. Abych si zbytečně nekomplikoval život, tak jsem raději odpověděl "NE". Asi půl roku na to mi rodiče dali lístek s adresou se slovy: „na této adrese léčí nějaký Rus.“ „Hmm, a jak se jmenuje?“ „V rádiu říkali, že to je Boris Tichanovský“. Druhý den jsem stál v řadě desítek pacientů v Domě Odborářů před dveřmi s nápisem Individuální Léčení. Po dvou hodinách jsem se dostal na řadu. “Kakája prabléma“ znělo z úst Borise…“je mě strašně zle“ odpověděl jsem. Bez dalších otázek soucitně pokýval hlavou a už ve mně chroupalo. ,,Budeš ke mně chodit každý den, jeden den na chiropraxi, druhý na jehličky-akupunkturu.“ Vyndávajíc z kapsy mých posledních 100 Kčs se na mě Boris obrátil a skazál: ,,Ničevo něchačů“. Né, že bych doma měl další stokorunu, za kterou bych příští den mohl alespoň zaplatit vlak k Borisovi na léčení, ale tu stovku jsem mu tam prostě nechal, protože když je člověku špatně, žádné peníze stejně nepotřebuje...

 

 

Tak to šlo den za dnem. Na černo cesta do Prahy - strávená útěkem před průvodčím - chiropraxe nebo jehličky, stovka Borisovi, který to vždy okomentoval: ,,Ničevo něchaču“ a zpět do Kutné Hory. Jeden rozdíl tam byl, tu stovku jsem mu už nenechával. Tak jsem alespoň Borisovi vždy přivezl tašku jablek….a po měsíci už ani tu ne, neb bylo "přejabkováno". A když jednoho dne Boris řekl: ,,Eto vsjo“, zeptal jsem se: ,,A kdy přijedeš příště?“ ,,Za půl roku,“ odpověděl Boris.Bylo mi jasné, že je to jediný člověk, který vidí, že můj stav je hodně vážný, a asi i jediný člověk, který mi může trochu pomoci. Tak to šlo několik let. První a poslední Borisův pacient v České republice jsem vždy byl já. Prakticky jsme spolu nekomunikovali, jen se mě zeptal, jak je a já mu většinou odpověděl, že je to lepší. Celé dny jsem u něho proseděl na jehličkách, které u Borky bolí, ale za to pomáhají. Při té příležitosti jsem měl možnost vyslechnout všechny lidi, kteří k Borisovi chodili na individuální léčení a brzy jsem znal jejich problémy, vnímal jsem jejich uzdravení a to i takovou maličkost, že pokaždé s sebou při další návštěvě přivedli někoho nového, komu Boris pomohl také.

 

 

Tak to pokračovalo další čtyři roky, neustále dokola. Tehdy s sebou Boris vždy přivezl z Ruska několik litrů zázračného elixíru, kterému říkal EPAM. Ten poté rozléval svým účastníkům kurzu, kteří o něj měli zájem, do přinesených lahviček. K mému překvapení se lidé začali vracet nejen k Borisovi, ale chodili si i pro samotný Epam. Asi po 4 letech jsem Borisovi navrhl, že budeme vyrábět Epam v České republice a že mu spolu s Jelenkou Tomilinou budu organizovat kurzy v Kutné Hoře. Tak jsme si plácli. Psal se rok 1996 a já se s prázdnou šrajtoflí, bez auta, kola a telefonu a v ne úplně dobrém zdravotním stavu pustil do podnikání. Zajistil jsem místo, kde kurz a seance budou probíhat, vytvořil letáček, který mě kamarádka po večerech v práci zdarma rozkopírovala. Přestože jsem neměl telefon, objednávky přes tento přístroj jsem nakonec zajistil a do každé schránky v Kutné Hoře donesl leták nabízející Borisovi služby. A sám jsem se divil výsledku. Na seanci přišlo 150 lidí, na kurz 30 a na léčení měl Boris i několik náhradníků. A tak jsme si plácli i podruhé a to u mě v obýváku, kdy mě Boris zasvěcoval do tajů elixíru Epam. Na počest Mistra Skvorcova obdržel tento preparát oficiální název EPAM Skvorcova 20. ….bude pokračovat…

 

Autor článku: Miroslav Balán