Úvod / Reference účastníků

Děkujeme za Vaše dopisy

(Originály těchto dopisů jsou uschovány v našem archivu.)

Milá Evičko a Pepíčku,

zdravím vás po vánočních svátcích. Letos jsem prožila úžasné svátky. A to vše díky Borkovi a kurzům, které jsem absolvovala, můžu pomáhat svým milým lidem okolo sebe. Nejdříve přijela bývalá švagrová s mým synovcem. Švagrová je po operaci ramene /po úrazu/. Má velké bolesti v rameni, ale po nepohyblivosti ruky má oteklou ruku až do prstů a ztuhlý loket. Ač tomu dříve nevěřila, že je možné si třeba reiki pomoci, nyní souhlasila, že to zkusí. Večer jsem jí léčila pomocí reiki, cítila působení a byla nadšená. Druhý den jsem pokračovala v léčbě a masírovala loket a rameno s pomocí balzámu na páteř a klouby. Celou léčbu jsem doplnila užíváním Epamu 31. Seanci reiki jsem opakovala i další den a po dobu návštěvy byla nadšena, že se dokonce po úrazu i vyspala. Dříve, když se v noci otočila na rameno, bolest ji probudila. Měla jsem doma novou energetickou přikrývku, tu jsem ji také darovala. Takže neplánované dárky způsobily velikou radost a pomoc. Ještě, že mám doma zásobu Epamů a výrobků Tibetské medicíny. V rámci jejích možností jsme cvičily Zázračný komplex, pouze část na páteř, která ji také zlobila.
Moje radost ještě neskončila. Přijela návštěva z Německa, dlouholetí přátelé. I oni po ta léta, co jezdím k Borkovi na kurzy, vidí na mně změnu. O loňských vánocích jsme byli na návštěvě my v Německu. V tu dobu byla K. po operaci páteře, ale stejně se moc pohybovat nemohla. Protože věděla, že i já jsem měla dříve potíže s páteří a nyní jsem plně pohyblivá, tak se začala zajímat o moje cvičení. Něco jsem jí ukázala, ale zapamatovat si rozcvičku za chvíli není možné. Letos když přijeli, první otázka byla, zda mám DVD s rozcvičkou. A protože mám doma velkou fotku Borky s Květou Fialovou, stále se na obrázek dívala. Návštěva tedy skončila na cvičení rozcvičky, pustilo se DVD, bratr umí dobře německy, tak vysvětloval a společně jsme cvičili. Zajímají se, zda Borka nedělá kurz někde v Německu. Tak je docela možné, že využijí dovolené, jezdí také do Chorvatska.Řekla jsem termín, kdy jsme v Primoštenu a asi využijí možnosti poznat Borku osobně.
Mám radost, že znalosti, které jsem na kurzech získala, mohu takto využívat nejen pro sebe, ale i dalším lidem, kteří jsou otevřeni pro léčení alternativní medicínou, v tomto případě Tibetskou medicínou.
Děkuji, jako už mnohokráte Borkovi a všem organizátorům, nyní mým přátelům za možnost účastnit se kurzů. Získala jsem tím i mnoho přátel.
Díky :-))).
Do nového roku přeji Borkovi a všem lidem okolo něj hodně úspěchů při organizování kurzů, trpělivosti a radosti ze spokojenosti účastníků.
O.
 

Vážený Mistře Tichanovský, paní Cermanová,
Je to už několik měsíců, co jsem absolvovala kurz REIKI ve Sloupu v Čechách. A teď, s odstupem času, jsem se rozhodla, že Vám napíšu pár řádků. Když jsem se na kurz přihlašovala, byla jsem utrápená svými zhoršujícími se zdravotními problémy (mám od dětství těžkou skoliózu, lékaři mě „vyléčili“ korzetem, který jsem odmítla nosit) a v podstatě zlomená životními karamboly. Dávno jsem pochopila, že si musím pomoci sama, jenže mi došly nápady a nevěděla jsem jak. Prostě, nebyla jsem k životu. Dnes jsem šťastná za všechny okolnosti, které mě na Váš kurz dovedly. Děkuji Vám, paní Cermanová, že jste mě přesvědčila, že hodně lidí na kurzu je vlastně výhoda – pro mě to byl v tu dobu velký problém.
A teď k Vám, pane Borisi! Nevím, jak jste to udělal, ale obrátil jste mě zase zpátky k životu. Díky Vám se zase směji a mám radost ze života. Rozsvítil jste ve mně „sluníčko“ a já se cítím výborně. Marně vzpomínám, jestli tomu tak někdy v mém životě bylo. Díky Vašemu léčení se „nastartovalo“ rovnání mé páteře. Rozcvičku cvičím denně a záda jsou den ode dne rovnější. Je to jako zázrak! Nevím, jak to všechno vyjádřit slovy, jsem prostě nadšená, šťastná a vděčná. Děkuji Vám. Čtu Vaše knihy a mám chuť se všechno naučit a vyzkoušet. Cvičí se mnou i můj manžel, který se stal Vaším obdivovatelem poté, co uviděl mou změnu. Bylo mi ctí se s Vámi setkat, fandím Vám a přeji štěstí ve Vaší záslužné činnosti. Svět je hezčí, když jsou v něm lidé, jako Vy. Těším se na další kurz. A abych nezapomněla, díky patří i Pepovi za jeho příjemný a vtipný překlad.
S pozdravem H. P.

Vážená paní Cermanová,
chtěli bychom Vám poděkovat za poskytované rady a moc hezký lidský přístup (v dnešní době nezvyklý). Všechny Vaše rady jak ohledně zdravotních problémů, tak i ohledně užívání EPAMŮ a dalších Vašich produktů na sobě vždy v dobrém pociťujeme. Přejeme Vám výdrž v realizaci školení s panem Borisem Tichanovským, což v dnešní krizové době není určitě lehké. Obracím se na Vás se žádostí o předání následujícího vzkazu panu Tichanovskému:

Vážený pane Tichanovský,
Po absolvování mého prvního kurzu ve Sloupu v Čechách před 3 roky (dočetla jsem se o Vás v REGENERACI, doporučoval Vás pan Zentrich, kterému věřím) a doporučila mi Vás paní Cermanová osobně, jste na mě uplatnil svoji léčbu. Následně poté mi do půl roku úplně zmizely cysty na štítné žláze, které i diagnostikoval odborný lékař – tím odpadla i nutná operace. Zároveň mi zmizely velké záchvatovité bolesti v levém podbřišku, které lékaři označili jako vnitřní pásový opar, ale nedokázaly mi pomoci od bolestí. Na Vaši radu cvičím rozcvičku na páteř a klouby (i s manželem) a zhubla jsem za 3 roky 25 kg, srovnal se mi krevní tlak a cítím se lépe. Loni jsem byla opět ve Sloupu v Čechách (i s manželem a psem Alfem) na jiném kurzu. Opět jste mě léčil a to znovu vzniklé cysty a uzly ve štítné žláze. Po následné kontrole za 2 měsíce lékař konstatoval, že se všechny cysty a uzly zmenšily a objednal mě až za rok na kontrolu. Opět odpadla nutná operace. Uplatnil jste na mě několik léčebných technik a masáží. A i když jsem se o všech potížích nezmínila, tak jste vyřešil následující problémy:
1. zmizela mi chronická rýma a zánět nosních dutin, s tím i velké bolesti, kdy mi ubývala sliznice – lékaři mi nedokázali pomoci.
2. celých 35 let jsem měla chronický průjem. Po každém jídle jsem měla řídkou okamžitou stolici a to nejednu i více. Když jsem s tímto problémem šla k lékaři, dal mi na to prášky proti bolesti a dál to neřešil. Prášky jsem vyhodila a sama si naordinovala „kýble“ živočišného uhlí. Měla jsem hodně nízký tlak, často jsem omdlévala, hemoroidy a stále velký hlad. Jen díky své „žravosti“ a chuti k jídlu jsem přežila, protože jsem měla 15 a více stolic denně. Uživila jsem se i díky tomu, že jsem byla šéfkuchařka, jinak bych asi umřela hlady – snědla jsem hory jídla. Po Vaší „zázračné léčbě“, kdy jste mi asi provedl čínskou masáž slinivky (mimo jiné), mi letitý průjem a tím vzniklý „vlčí hlad“ zmizel přímo zázračně. Od léčby v srpnu 2011 jsem úplně bez problémů, díky Vašim schopnostem, za což jsem Vám velice vděčná. Jako poděkování se snažíme s manželem šířit osvětu ve svém okolí, aby se další lidé zúčastnili Vašich léčebných kurzů. Velmi se nám líbí Váš způsob prezentace vědomostí a celková přátelská atmosféra na Vašich kurzech díky Vám i Vašim milým spolupracovníkům - Pepovi, paní Cermanové a dalším. Moc Vám fandíme a obdivujeme Vás pro Vaši léčitelskou vitalitu i Vaši píli, sebevzdělávání a předávání Vašich zkušeností ostatním. Vždy se na Vaše kurzy moc těšíme (letos jedeme s manželem na dva kurzy do Sloupu v Čechách i s pejskem Alfem). Ještě jednou moc a moc děkujeme za Vaši pomoc. Vaši M. P. a J. P.

 Dobry den paní Cermanová,
před třemi měsíci jsme spolu telefonicky mluvily ohledně cyklických horeček synka Jáchyma, které se pravidelně opakovaly zhruba po třítýdenním intervalu. Jáchym začal užívat Epam 8, 4x denně 6 kapek. S užíváním nebyl problém, kapky mu napoprvé zachutnaly. Horečka se dostavila opět zhruba po obvyklé době. Pozorovali jsme vsak, že nebyla tak extrémně vysoká a trvala kratší dobu. Pokračovali jsme s užíváním, horečka se pokaždé dostavila, avšak ve velmi mírnější podobě. Postupem casu se pravidelná vysoka horečka omezila jen na zvýšenou teplotu, ze které se někdy stačí Jáchymovi jen vyspat. Velmi nás to těší, po dvou letech hledáni vhodného léku je to jako bychom se znovu nadechli. Epam nás přesvědčil o svém hojivém účinku, zda se, že u Jáchyma (kromě jiného) nastartoval energetickou hladinu, která mu chyběla. Pokračujeme v užívání a věříme v silu tohoto léku.
S přáním všeho dobrého
L. S.

Přeji Vám a Mistrovi Tichanovskému hodně štěstí a zdraví nejen do roku 2012, ale stále! Vaše působení považuji za velikou pomoc pro nás všechny postižené. S vděčností Vás pozdravuji. G. V.

Naučila jsem se u Borise dýchání do kostí. O tomto dýchání mám i knihu, ale ne od Borise. Popis tohoto cvičení se mi zdál podle knihy dost složitý. Boris to tak zjednodušil, že se to bez problémů může naučit každý. Asi před rokem jsem si řekla, že to zkusím. Nejdříve jsem to dělala večer v posteli, ale pokaždé jsem u toho usnula, tak jsem začala „dýchat“ ráno. A světe div se, cvičím už asi rok, když už končím, s posledními kostičkami tzn. s páteří, cítím, že jsem celá obalená, že jsem se celá proměnila na zlatošedou případně zlatozelenou a potom jasně červenou energii; pak ještě cvičím další cvik, který jsem se naučila také u Borise, když mu ještě tlumočila paní Pohunková (cca před 17ti lety). To znamená, že končím cvičení tak, že se v posteli otáčím, hýbu, mávám rukama a kopu nohama, obvykle se u toho i směji. Nejdůležitější na tom je, že se tím zahřívám již v posteli, neboť nad ránem cítím chlad. Není divu, když už je mi 82 let. Je to mimořádně dobré energetizující cvičení. Samozřejmě ještě cvičím cvičení Babušky Alakajevy a ranní tělocvik (Zázračný komplex na uzdravení páteře a kloubů). Kdybych to necvičila, onemocním a umřu (i tak umřu). Ale před smrtí, která nevím kdy přijde, se alespoň netrápím, nic mě nebolí, neužívám žádné chemické léky, jen epamy, mám dobrou náladu a nemám deprese. Nemám ani berle, které mají mé vrstevnice. Takže vás všechny pozdravuji, hlavně Borise. Děkuji vám za vše, co jsem se od vás kdy naučila. Z. K.

Ahoj Pepíčku,

včera jsem měla díky Tvé zprávě velmi příjemný den. Napřed jsem si přečetla Tvůj email, potom jsem šla na kontrolu na oční a paní doktorka, moje kamarádka byla velmi spokojena. Dříve mi říkala čarodějnice, když viděla mé zlepšení, včera mi to ani jednou neřekla, jen chválila výsledky. Už tomu snad začíná věřit, že to je možné. Dokonce jsme se dohodly, ona má dlouholeté problémy s krční páteří po autohavárii, že zkusí se mnou cvičit náš Zázračný komplex. Možná ji ještě přesvědčím, že pojede se mnou na kurz. To by byl pro mne velký úspěch.
Zdravím Tebe i Evičku.

Olča
 

Tak dost ….a přestala jsem se snažit. Byla jsem uražená, rozlítostněná a nepochopená. Teprve v průběhu let, když jsem se dostala na Borisovy kurzy, jsem pochopila, že musím změnit sama sebe. Hlavně se nesnažit, nelpět, být svá. Brát vše v humoru, a pokud něco chci na sobě změnit, tak to určitě můžu, ale nemohu měnit druhé. Na kurzech jsme se naučili měnit sami sebe, využít všech svých schopností / i těch skrytých, o kterých jsme neměli ani zdání/, putovat svým tělem, uzdravovat se, zvyšovat svoji fyzickou výkonnost a nechat se vést k dokonalosti – směřovat nahoru. A to vše se skutečným úsměvem a v radosti. Každý kurz je úplně jiný a už se zase těším, že se něco nového naučím a prožiji krásný týden /nebo dva/. Moc za to děkuji Borisovi a všem ostatním.
Být pozitivní.
Každý duchovně založený člověk /a v současné době je to skoro každý, ani nemusí být slavný/ nám sděluje, jak je jeho život snadný a lehký, protože dokáže myslet pozitivně a pociťovat lásku ke všem „lidičkám“ za každých okolností a ještě se mile usmívat. Tak jsem se rozhodla, že to vyzkouším.
Vybrala jsem si zimní předvánoční čas, který měl nahrát mé snaze. Vždyť lidé jsou naladěni svátečně, jsou ohromeni tou krásou kolem, zasněženou přírodou, vyzdobenými obchody. Moje cesta do zaměstnání vedla /jako každý den – 30 km / z vesnice do matičky Prahy. Ráno kolem páté hodiny jsem se dostatečně oblékla – zimní prošívaný kabát, na nohou teplé neforemné boty a vrcholem bylo nasazení čepice tzv. debilky. Tomuto ustrojení jsem se od útlého mládí celkem úspěšně vyhýbala a po úderu několika onemocnění z prochlazení a dovršení pěti desetiletí jsem rezignovala. Moje kolegyně se na mě vždy dívaly v úžasu, jak dorážím do zaměstnání: zrudlá, se zplihlými vlasy a ještě k tomu pozdě. Dnes to bude úplně jiné. Líbím se sama sobě, mám krásný pocit, že svět se mně bude klanět. Jsem naladěná pozitivně, miluji své bližní a k tomu ještě se mile a láskyplně usmívám. V autobuse, kde všichni spali, to ještě šlo. Nikdo, na mě z mých známých neshledal nic neobvyklého, jednak bylo přítmí a řidič rozsvěcel jen na zastávkách, vzájemně jsme se probudili a vyrazili za prací. Po vstupu do metra, rozespalá a rozehřátá z autobusu jsem „vykouzlila“ na tváři úsměv, velmi brzo mě zhasl. I po několika desítkách let mám, vždy problém nastoupit na jezdící schody; snažila jsem se o bezproblémový nástup a nakonec se zbytky úsměvu mě hromadící a nevrlý dav zahnal na schody. Snažila jsem se dostat na pravou stranu, aby ti rychlí měli možnost po schodech ještě chodit a dokonce u toho i číst. Moje snaha se minula s účinkem a vyvolala jsem poznámky typu: „no jo, zase venkovan jede na nákupy“. Ve vagonu mě bylo umožněno si sednout, límec od kabátu se mě vysoukal až k nosu a shora čepice zakrývala moji hlavu. Já jsem se však nevzdala, s milým úsměvem jsem očima kontaktovala lidi kolem a čekala jsem na odezvu a ta také přišla: „hele vole ta ženská vypadá jako kráva“ odtušili pubertální mladíci. Nejenom mít v sobě lásku, ale i odpouštět patří do pozitivního myšlení … a tak jsem odpustila. Nesmím se vzdát, vždyť: jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá. Ve vestibulu v té hrozné zimě stála žena a nabízela časopis, nevykřikovala, jenom ho držela před sebou. Tak teď mám příležitost konečně dokázat, že to funguje. Přistoupila jsem k ní, sahala jsem jí asi do výše prsou. S milostným úsměvem jsem ji podávala 50 korun „to jí ohromím„ říkala jsem si. Podávala mně časopis, žádnou odezvu v její tváři jsem nezpozorovala, teprve, až když jsem odmítla časopis a vrácené drobné se slovy „ to si nechte“ začala na mě řvát „co si to dovolujete, já nejsem žádný žebrák“, z očí ji šlehaly blesky a lidé se začali pomalu zastavovat a zvedat hlavy /jako srny, když je někdo vyruší/ a nakonec i srocovat, neboť si mysleli, že jsem pani přinejmenším okradla, a že si po ránu přijdou na své.
M. K.

Epamem 1000 jste mi vloni před Vánocemi hodně pomohli. Díky K. K.

Dobrý den paní Cermanová, děkuji za zaslání přehledu akcí. Listopadový seminář v Praze byl pro mě silným zážitkem. Těším se na některý v příštím roce. Přeji Vám všem krásné Vánoce a do nového roku hodně zdraví, síly a božího požehnání. H. M.

Posílám Vám poděkování za informace a současně přeji mnohým lidem, aby se s Vámi mohli setkat. Vracím se ke kazetám a zážitkům z Koutů a ze Sloupu. Děkuji za poznání krajiny a za přátele, které jsem díky Vám poznala. Spokojené časy Vám a všem přeje M. D.

Dobrý večer, chtěla bych zatím alespoň tímto emailem moc poděkovat panu
Borisovi Tichanovskému a podělit se s Vámi o tu radost. Byla jsem ve Sloupu
na REIKY letos v srpnu. Mám pejska, který je kříženec jezevčíka a labradora a
v říjnu onemocněl. Dostal ischias a prognóza veterináře byla skeptická.
Pejsek měl velké bolesti a po třech dnech situace byla vážná.Seděla jsem u
něho a už jsem si opravdu nevěděla rady a tak jsem si pustila nádhernou
hudbu, kterou jsem si od Vás dovezla a začala Bobiškovi dávat dlouhé REIKY.
Hned usnul a zklidnil se a ráno chodil. Veterinář říká, že se stal
zázrak....to ano, a já moc děkuji. Dnes jsem se také dozvěděla, že jedna
zákaznice -lékařka, které jsem dala REIKY po pedikúře a masáži nohy, měla
zdravotní problém, a údajně po REIKY kdy moc cítila moji energii, problém
úplně zmizel
Přeji Vám krásný předvánoční čas a určitě zase přijedu na REIKY a jiné
kurzy, které se týkají masáží. JM

Dobrý večer pani Cermanová, píšem Vám po dlhej dobe, mal som veľa problémov. Obrovská búrka a veľký vietor v posledný červnový deňmi zničil 15 m.dlhý a 2m.vysoký murovaný plot a poškodil komín a kus strechy. Dlhý čas som bol bez internetu. Ešte stále nemám všetko opravené, len to najdôležitejšie. Preto som ani nemohol prísť na kurz v červenci. Všetky peniaze, ktoré som mal našetrené na kurz išli na opravu plota a strechy a musel som siahnuť aj do rezervy. Na žiadny kurz sa už, žiaľ nedostanem ale keď si niečo našetrím kúpim si dvd a knihy od L. Fotiny z tohoto kurzu a budem sa to učiť a cvičiť doma. Konečne mám už aj internet a tak som si našiel na stránkach epamu, že bude zasa v Bratislave kurz na Hálovej ul.tam, kde som bol v minulom roku. Tak by som si tam prišieľ zakúpiť dvd a knihu. A zároveň si chcem kúpiť aj epamy, ktoré v Trnave nemajú. Dúfam, že to bude možné. Ináč sa mám priamo fantasticky, denne cvičím ráno a večer, chodím na prechádzky do lesa bez najmenšieho zadýchania. Roky som nemohol výsť ani do štvrtiny cesty, musel som odpočívať a tváriť sa, že si obzerám krajinu. Teraz som ocenil to, čo mi cvičenia a epamy dali. Dokázal som bez námahy urobiť toľko práce okolo opráv, čo som roky nedokázal. A dôležité je, že to stále pretrváva a stále sa to zlepšuje. V októbri idem na veľké vyšetrenie a tak som zvedavý aké budú výsledky. Bude to presne rok, čo som bol na kurze a začal som cvičiť a tak verím ža sa to ukáže aj na spirometri. Dávno už nenosím so sebou veľkú tašku s liekmi, s flašou vody a všetkým tým, čo som všetko vláčil a mal stále pri sebe. Ešte aj v noci pri posteli.Dohodol som sa s majstrom Kenderom, že ho po dobrých výsledkoch v októbri na veľkom vyšetrení prídem pozrieť.V Košiciach som nikdy nebol a tak sa teším. Prajem Vám veľa krásných dní, tak ako ich mám aj ja. Morvay Igor.

Dobrý deň Pani Cermanová. Mám sa stále fantasticky, denne cvičím Alakájevu a na imunitu.Bol som na kontrole v nemocnici a pani doktorka povedala že mám úžasné výsledky a znížila mi lieky aaj tie mi dala iba na mesiac, po ďaľšej kontrole mi ich možno ešte zníži, alebo zmení.Doslova povedala, že keď to bude takto pokračovať, nebudem ju za chvíľu potrebovať.Magistra v Trnave, kam si chodím kupovať epam mi povedala, že čítala môj príbeh v Medunke a aj ja som si náhodou našiel na stránkach epam.com . veľmi ma to potešilo aj keď tam trochu poplietli moje meno.Na tom však nezáleží, hlavne že to ľuďí povzbudí a začnú robiť niečo pre svoje zdravie.Pani doktorka povedala, že takého pacienta ešte nemali, čo je škoda.Cítim sa úžasne, na tie strašné problémy ktoré som mal pred rokom som už zabudol.Môj dom a moja zahrada je zasa nádherná, plná kvetov a nie trávy po pás, ako to bolo celé roky.Chodím zas k priateľke, ktorá býva na piatom poschodí bez výťahu, kde som roky nebol lebo som vyšiel len na druhé poschodie a už som nevládal.Teraz tam výjdem bez najmenšieho zadýchania denne a práve včera mi suseda povedala doslova" čo vás poliali živou vodou, pán Morvay ?"To hovorí za všetko.Teším sa v červenci na kurz. Cvičenie Alakájevy mi trvalo celé mesiace hodinu ráno aj večer, teraz mi to ide už za 4O minút, bál som sa aby som sa nezadýchal.Keď si predstavím, kde by som dnes bol, keby som na internete nenašiel stránky epamu a nezačal cvičť a užívať epam, ide mi mráz po chrbáte od strachu.Tento rok som ešte ani raz nezakašlal, an i raz som sa nezadýchal.Za to všetko vďačím epamu a Vám.Denne na Vás s vďakou myslím.Prajem príjemný večer.M.

Krásný den všem.
Tato slova píši proto, protože bych Vám rád udělal radost. Vám organizačnímu týmu, Borisovi a všem lidem kolem Vás.
S těmi lidmi, co Vás ještě nepoznali osobně, s těmi se chci zase podělit o moji radost, kterou jsem si přivezl z týdenního kurzu zaměřeného na zrak.
Nebyl jsem na něm jako „kurzista“, ale jen jako doprovod. Hlídal jsem tam naše dvě malé děti a psa a papouška, zatímco moje manželka aktivně nasávala Borisovu energii. A možná právě proto, že jsem nebyl aktivně „IN“, tak jsem mohl pozorovat Borise, celý tým a kurzisty s odstupem a nadhledem. Tu a tam jsem jen ocmrndoval, abych viděl a nasál oč vlastně běží.
Moje dojmy jsou tak silné, že si je nechci nechat jen sám pro sebe. Kurz byl sice primárně zaměřený na zlepšení zraku, jenže Boris je natolik komplexní bytostí, jako je život sám, že zúčastnění lidé si odvážejí domů ve svých srdcích nálady, nové pohledy a postoje obecně. Nikoliv jen oční cviky nebo zraková zlepšení.
Nejsilnějším příkladem a nejlepším učitelem je vždy názorný příklad a vzor sám. Jestliže Boris bezprostředně jedná, moudře myslí, upřímně cítí, vypadá jak vypadá, nebo osobně něco předvádí, potom tím nejpřirozenějším způsobem šíří kolem sebe motivační energii pro všechny, kteří „chtějí“ a hledají.
Myslím, že právě tohle je pravým zdrojem radosti, kterou jsem si odvezl, byť jsem byl pouhým pozorovatelem. O mojí manželce Kamile ani nemluvě. Ta se do celkového ducha kurzu úplně zamilovala. Celkový přínos Borisovy práce není zkrátka zaplatitelný v penězích. Jak lze zaplatit rozhled, naději a radost ?
Uvědomil jsem si, že celý kurz byl natolik dobře zorganizovaný, že jsem nikde o nic „nezakopával“. A ještě jedna věc vše umocňuje. Na Borisovy kurzy jezdí převážně hledající lidé, kteří pro sebe chtějí něco opravdového udělat. Celková atmosféra kurzu je pak o to příjemnější.
Odvezl jsem si od Vás to nejcennější. Větší rozhled v mysli a radost v srdci. Budu rád, když Vás tato slova potěší a všem kdo je čtou sdělí, co se to u Vás vlastně děje.

Přeji Vám radost z Vaší práce.

Děkují
J. V. a K. V.
 

Hezký den přeji z Karviné. Ráda bych Vám napsala, že jsem poprvé byla na kurzu Borise v Praze. Byla jsem z Borise nadšená, jeho čistotou a charismatem. Taktéž i překladatelé byli oba úžasní lidé. Moc všem fandím a děkuji za to, co děláte pro lidi. Ráda bych se opět zúčastnila kurzu. P.C.

Ahoj Evičko, Borku, Pepčo,
dopis jsem nějakou dobu odkládala a nevěděla jsem proč. Ted už to vím.
Po příjezdu z kurzy Reiky jsem byla plna energie, odhodlání, lásky, víry a o vše jsem se bezmyšlenkovitě dělila s bližními. Ale pocit začal pomalinku slábnout, vzpomínky se začaly ztrácet v mlze a já se začala pomalu vracet do víru doměnek, představ jež ani mnohdy nebyly moje, prostě do stereotypu jenž jsem se asi bála opustit.
Vjemy jež jsem během kurzu a po něm měla, byly stále přítomny, ale nevěděla jsem jak s nimy naložit. Věděla jsem že záleží na úhlu pohledu (druhý den kurzu se mi objevil pentagram špicí dolů- černý a začal se pomalu obracet a světlat , až se otočil špicí nahoru a byl bílý.), že si mám užívat cestu a ne cíl, že mám nechat věci plynout a důvěřovat v boží záměr. Vše toto jsem vnímala "hlavou", ale bylo mi vnitřně rozporuplně a bolavo. Nevěděla jsem JAK ???
Zase jsem začala hodnotit své myšlenky, pocity a lustrovat každou pohnutku. Pak přišla chřipka, po pár dnech ledvinová kolika a ještě k tomu zablokování páteře a to mě přimělo zastavit, nepřemýšlet. Manžel se v té době setkal s někým, kdo ho postrčil na "cestě" (což jsem velmi vnímala a došlo mi ,že jsem se bála jít kupředu sama- nechtěla jsem se od něj oddálit :-)) Ten, jež postrčil manžela na cestě, mu také řekl, že já mám ztracenou duši (část mé duše je uvízlá v jednom z min. životů) a že se mi za pár dní vrátí zpět.
Opět začaly proudit myšlenky, jež jsem se snažila hodnotit, hlídat si své postoje....

a pak mi to v jednom okamžiku došlo, jak je to prosté PROSTĚ JEN BÝT - nehodnotit , prostě jen pozorovat jak vše plyne, být přítomen."Zaručeně pravá realita"- se začíná rozplývat, vše jsou jen představy.
Děkuji bohu za tento okamžik.

Nyní se cítím, jako první den na čundru, nevím kudy půjdu zítra,nevím kam dojdu, je to nádherné ted a tady. Srdcem vnímám každý krok a krásu jež ho doprovází.

Děkuji, Vám, jež jste součástí mé cesty, děkuji bohu.
Svobodná srdce přeje T. D.
 

Borkovi děkuji mnohokrát za léčení, Týna byla propuštěna z nemocnice, lékař byl v údivu z tak rychlého uzdravení všech orgánů, z uzdravení zánětu tlustého střeva, mononukleózy a zápalu plic. V.V.

Ahoj Evčo. Musím to napsat – po víkendovém kurzu při léčení upadám do hlubšího stavu reiki a rychleji než dříve. Kurz byla krásná tečka za masérskou školou . Děkuji ještě jednou Borisovi a organizačnímu týmu. I. K.

Nazdar Evo,
prosím poděkuj Borisovi a Pepovi za nádherný kurz v Lúčkách.
Velmi jsme byli spokojeni a největší radost mám z toho, že moje čtrnáctiletá vnučka Bára se domáhá další účasti na kurzech, které budou. Boris jí prostě zaujmul a vzhledem k tomu, že ona ve svém věku skoro každé doporučení odmítá, je toto největším překvapením.
Všechny pozdravujeme
Mirek

Dobrý deň pani Cermanová.Dnes som absolvoval štvor hodinové vyšetrenie v nemocnici vrátane spirometrie a rtg plúc.Doktorka bola veľmi prekvapená a povedala, že také dobré výsledky som nikdy nemal, po astme ani stopy a plúcna obštrukcia sa veľmi zmiernila,zastavila sa a plúca sa zjavne regenerujú.Predtým som dýchal veľmi plytko, dnes sa nadychujem z hlboka, kapacita sa plúc sa zvečšila.Aj ja sám som to cítil, že sa nadychujem oveľa hlbšie .A to beriem epamy iba 4 mesiace a napriek viróze, ktorú som mal v januári.Vtedy som aj prestal cvičiť Alakájevu, ale robil som denne cviky na zvyšovanie imunity a masíroval som si uši, dlane a šlapy nôh.Teraz už zasa usilovne cvičím dva krát denne , beriem epamy a mám radosť.Pano doktorka dokonca zažartovala a povedala,že keď to takto bude pokračovať, nebudem ju už potrebovať.Som veľmi šťastný, hlavne pre tú obštrukciu že to už nepokračuje a zjavne sa regeneruje.Mám obrovskú r adosť a som Vám veľmi vďačný a teším sa v červenci na L.Fotinu a na to, že sa zasa posuniem o kúsok dopredu.Veď žiť sa chce aj v šestdesiatpeťke.Prajem Vám všetko dobré a veľa príjemnej pohody. P.S. Keď si pomyslím že v októbri som nevládal prejsť po dome, že som mal strach prejsť po ulici a vláčil som všade zo sebou tašku plnú liekov, že som od rána sedel a bál som sa pohnúť, umyť,zdá sa mi ako by to bolo iba v nejakom hroznom sne.Verím. že sa to už nikdy nevráti.Ďakujem. I.M.

Dobré ráno Evičko, chtěla jsem Vám poděkovat za cenné rady při léčbě angíny. Synek (3 roky) je fit bez antibiotik. Za 3 dny bylo po onemocnění. Zvláště kloktadlo s tea tree silicí zabralo. L.

Dobrý deň pani Cermanova.Antibiotika sa nakoniec nekonali,syn sa nemohol uvolniť, tak som išiel lekárke sám , výborne sa mi dýchalo po celý čas.Lekárka mi dala pre istotu paralen a antibiotika ale keď som prišiel domov, urobil som si kúpel nôh,obliekol som si tepláky a lahol do postele.Potil som sa takmer dva dni a po vypotení nebola ani hor´čka, ani bolesti hlavy.&&&epamy som si dával každé dve hodiny epam 8, epam 2O a epam 21.desať kvapiek.Výborne to zabralo,cítim sa dobre. teraz som prešiel na liečebné dávkovanie podľa vašej knihy Pomoz si sám k harmonii.Celý čas som ležal, malo to taký mierny priebeh,Škoda len že na Slovensku nieje žiadny predaj epamov,iba tá lekáreň v Trnave a aj tam je iba obmedzený sortiment.Som si istý, že by tu bol záujem.Pred dvomi rokmi som sa pichol na zahrade, keď som chodil na boso, a dostal som infekciu.Po preliečení som cítil trŕpnutie v ľavej nohe až po koleno.Boli dni keď to bolo veľmi i ntenzívné.Teraz, pri vysokých dávkach epamu to trpnutie prestalo.Aj keď si dávam už malé dávky, už sa to nevrátilo.Tak isto ani plieseň do vlasov, ktorá ma trápila 44 rokov a na ktorú nepomohla doslova ani svetená voda.Teraz je preč.A dúfam že navždy.Škoda, že som musel prerušiť cvičenie podľa Alakájevy, lebo som bol veľmi slabý, ale teraz zasa začnem a ešte dôkladnejšie.Čo sa týka stravy, som prevažne vegetarian, jem veľa surovej zeleniny a ovocia a denne pijem liter zeleninovej šťavy najmenej tridsať rokov.A môžem povedať, že nič mi tak nepomohlo ako epam.Škoda len, že som sa o tom nedozvedel skorej.Možno by som dnes nemal žiadne problémy.Na Slovensku je to málo propagované, keby som si nekúpil počítač a internet, tak sa to nikdy nedozviem.A to je škoda.Rád by som sa zúčastnil kurzu v lete,myslím v červenci, keď tam bude bývalá Norbekovová manželka.Roky mám všetky jeho knihy a snažím sa podľa nich ži Sú fantastické.Ďakujem Vám za epamy aj za dobré rady.Zavolať žiaľ nemôžem, mám totiž ako dôchodca obmedzený príjem, tak sa aspoň takto občas Pripomeniem.S vďakou Igor. M. P.S. Peniaze na kurz mám už odložené.
 

Milá pani Cermanová. Prajem Vám a všetkým Vašim spolupracovníkom príjemné Vianoce, všetko len to najlepšie v Novom roku 2O11. P.S. Pri užívaní epamu sa mi stratila z vlasov veľmi nepríjemná asi plieseň, ktorú spom dostal na vojne v Janoviciach nad Uhlavou pred 44 rokmi a na ktorú nepomohli žiadne šampóny ani všetky prípravky,ktoré som za tie roky  používal.Myslel som si .že to budem mať do konca života a teraz po mesiaci ma to začalo menej svrbieť a po ďaľšom mesiaci sa to stratilo úplne a to vlastne nepoužívam žiadny epam na vlasovú pokožku.Je to malý zazrak.Verím. že to takto zostane.Za to všetko vďačím Vám a epamu.Ďakujem. M.I.

Milá pani Cermanová.Dnes je l8 dní,čo beriem epamy 21,35,8,tobolky na plúca.jílový obklad prieduškový a kúpele v soli s cédrom.Cvičim dva krát denne cvičenia na imunitu a podľa Alakájevy.Cítim sa tak fantasticky ako už roky nie.Vôbec sa nezadýchavam a budím sa bez strachu,že sa budem celý deň dusiť a ani z ulice sa pri odchode zdomu nevrátim šesť,sedem krát od strachu,že neprejdem cez cestu a začnem sa dusiť.Nie som už odkázaný na syna a drobné práce okolo domu si porobím sám.Skrátka,začal som zasa žiť.Prestal ma bolieť žlčník a slepé črevo čo sa prvé týždne liečenia ozývalo stav sa mi harmonizuje,syn sa čuduje, že už nerozprávam o liekoch,chorobách .Epam pôsobí na mňa zázračne až sa bojím,či sa to všetko zasa nevráti,keď si organizmus zvykne na liečbu,či je tento stav trvalý a či účinky tohoto začínajúceho liečenia navyprchajú ako to bolo u iných liekov doteraz.Chcem vedieť, či to takto zostane .Bolo by to dobré.Budem pokračovať v liečbe aj v cvičeniach,epam mi chutí a priam sa teším na ďaľšiu dávku.Cvičím s radosťou a cítim sa výborne.Ďakujem za kurz.S pozdravom M.

Mila pani Cermanova, dakujem vám za pekne chvíle, ktoré som mohla stráviť cez víkend s pánom Tichánovským, zároven ho veľmi srdečne pozdravujem. Taktiež by som sa rada prihlásila na zimný pobyt do Lôčiek, ak by sa dalo pravdepodobne by som vedela ešte niekoho so sebou. Prajem všetko dobre, veľa pohody a zdravia. S.

Dobrý den paní Cermanová,

Chtěla jsem vám poděkovat, že jste mi umožnila zúčastnit se kurzu na obnovu zraku i s roční dcerou a partnerem, který jí hlídal. Jsem nadšena z celého kurzu. Nevím, co vychválit víc….Mistr Boris má opravdu úžasné schopnosti a vliv na lidi…… Asi nejvíc mne nadchlo cvičení na sluníčku. Vůbec mne nenapadlo, že bych se měla a mohla zbavit slunečních brýlí …. A to tak rychle….. Já bez nich vůbec nevycházela z domu, dokonce jsem je nosila i když nesvítilo slunce. Důvodem bylo, že mi oči na sluníčku stále slzely a i pod brýlemi jsem se stále mračila….. Nyní nemám vůbec problém se na sluníčko dívat, naopak jej vyhledávám. A mé -4 dioptrie už taky nejsou, co bývaly. Brýle jsem zatím nasadila jen na práci u počítače. Sice nevidím všechno jasně, ale zato mám pocit, že se kolem mne rozsvítilo a všechno je zářivější (nevím jak to popsat).

Ještě jednou děkuji a těším se na další kurzy.

M. M.

Vážená paní Cermanová,

 dnes jsem měl možnost se setkat, také díky Vám, s panem Tichanovským a bylo to pro mne skutečným duchovním zážitkem. Věřím, že mi to pomůže v mém snažení zbavit se bolestí břicha a posouvat se dál v duchovním životě. Snad to nezní moc pateticky, skutečně děkuji!

Děkuji za vše, přeji hodně zdaru a těším se na viděnou, H. K.

Ďakujem srdečne za výborný zážitok na kurze v Bratislave.Denne už usilovne cvičím automasáž podľa Alakájevy,beriem epamy,tobolky na plúca,robím si kúpele a môžem povedať,že sa cítim veľmi dobre.Dokonca sa vôbec nezadýcham pri cvičení čoho som sa najviac bál.Verím,že keď budem pokračovať,bude to dobre.Rozhodne sa prihlásim na niektorý zo zimných termínov.Ďakujem ešte raz.S pozdravom M.I.Bratislava.

Ahoj Evo, tady je můj slíbený příběh o zlikvidované pize. Možná nutný úvod, abys věděla, co jsem zač. Životní filozofie jiné než materialistické mi byly na hony vzdálené. Narozená rok po válce, rodiče ateisti, důvěřující komunisti atd. To, co jsem prvně slyšela a zažila na kurzu hubnutí vedeném Borisem v roce 2008, to mi tedy bylo hodně divné, ale ne odmítnuté.
Na kurz jsem jela jako podpora mojí sestry, těžce nesoucí proměnu postavy s přibývajícím věkem. Sama jsem neměla žádnou chuť se fyzicky namáhat cvičením. Maximálně tak se jinak stravovat. A duchovno, to jsem tam už vůbec nečekala.
Chytla jsem se ale. A velmi. To jsem byla s Borisem a jeho lidmi poprvé. Byl to první ZLOM, pobyt, který mě ozdravil na těle natolik, že bych musela být mrtvá, abych to necítila a tupá, aby mi tento týden neotevřel i něco daleko hlubšího. Pak ještě 4krát - vždycky nadšeně a vděčně. Paráda. Svým lidem pak líčím ty úžasné zážitky, čas běží, já na ně nezapomínám, ale sama - zase dělám NIC.
To je totiž tak. Jsem samorost odjakživa, ale 11 let od rozvodu žiji sama ve svém rytmu, děti jsou dospělé, já se do ničeho nenutím, dělám, co mě napadne i co je třeba (např. vnoučata). Ničemu se nehodlám věnovat systematicky. Všechno se mění pouze v závislosti na mých dvou ročních obdobích: jarolétopodzim je první, zima to druhé. První je výživné, proměnlivé, pro mě pořád ještě úžasné, protože strávené výhradně touláním v přírodě a čuměním do oblak. No a to druhé se musí nějak přežít.
Druhý ZLOM, letošní kurz o vnitřní cestě tělem, o samouzdravování. Týden s vámi, už to znám, jsem jak v ráji. Všechno dělám s nadšením (nebo se nezúčastním, jak se mi chce, či spíš JAK MI TO MŮŽE), plná energie (nebo polomrtvá), ale vždycky maximálně šťastná. Pak je konec, první 2 týdny jsem ještě hodně spojená s duchem toho, co jsem prožívala, pak se všechno vrátí do mých zajetých kolejí. NIC neudělám. Chybí mi k tomu vůle a hlavně asi atmosféra a lidi. Ty úžasně prožité týdny mě ale ovlivnily moc. Dokonce jsem přesvědčena, že mě postavily na nohy, už začaly podklesávat.
Po tom druhém zlomovém kurzu to bylo ještě dlouho silné, předávala jsem a předávám to dál lidem okolo. Zřejmě ale bude muset přijít ještě zlom třetí, nebo nějaká jiná výzva, u NICnedělání zůstávám. Naději jsem ještě neztratila – až zimní čas mě možná donutí. Ale vědomí toho, co se mi všechno může otevřít, jen když budu chtít a nebudu líná (ach jo, Borisi), to ve mně zůstává.

Konečně se tedy dostávám k tomu zmizelému kožnímu útvaru.
Předposlední den kurzu, poslední cvičení práce s jizvami. Boris vyprávěl o bratrovi Leoše, který se tohoto cvičení zúčastnil jen jako doprovod. Moc mě to rozesmálo. Borisovo heslo hrajete si, jako si hrají děti mi ale v hlavě ulpělo. Systematicky – to já v této mojí životní fázi už nerada, hra – také není moje parketa. Ale tohle jsem vzala jako lehoučkou výzvu (na výzvy přitom nereaguji, nejsem soutěživý typ, ale stalo se).
Kurz tedy skončil, rozloučení s vámi všemi, odchod do penzionu Pod Lípou, čekání na večerní příjezd sestry s mužem – původně jsme tu chtěly na tři dny zůstat spolu, abych jí to všechno řekla. Švagr ale zůstal s námi, měla jsem tedy čas na sebe, ještě vašeho ducha v sobě a genius loci taky ještě působil, tak jsem si řekla - schválně, zkusím to. Nejdřív jsem přemýšlela o nějaké jizvě. Mám jich desítky. Pak mě napadla bradavice, velká hranatá (nikdy jsem jí neviděla, na šošolce hlavy je - nevím - pár let?), pak jsem si vzpomněla, že se mi, nevím kdy, udělala taková ta piha starců na krku a že roste (plánovala jsem zajít na kožní). Rozhodnuto.
Hrála jsem si celkem asi 6 - 7 dnů. První dny jsem se s ní dle Borisova doporučení nezabývala - schválně, co to udělá. A udělalo. Ta moje hnusná piha velikosti nacucaného klíštěte seschla, asi za 4 dny z ní upadl zčernalý drobek, zbytek se nějak udrolil asi ve třech dnech. Konec, zvonec. Úžas, chlubila jsem se všem (jenom moje sestra se vědoucně usmívala, ostatní jinak). A jak jsem to dělala? No zase celá já. Nesystematicky, nepravidelně, 3 dny ve Sloupu poctivěji tak dvakrát denně a potřetí při usínání. Pak čím dál méně poctivě. Ale HRA, ta to tedy byla procítěná. I s doprovodně vydávanými zvuky. Fakt jsem se u toho bavila. No a ta bradavice na šešuli, se kterou jsem si občas zalaškovala, ta se také moc zmenšila, také mi jí zčernalý kus upadl, když jsem líčila tyto moje zážitky někomu na telefonu a přitom jsem na ní bezděčně sáhla. Nepracuji s ní, ale po tom, co jsem s díky tomuto dopisu zase uvedla do radostného stavu poznání, tak mám zase chuť. Také jsem si namalovala obrázky k malému komplexu (chumáče energie chladu a tepla). Jsem ale líná jak veš. Možná, že to není lenost. Že je to otupění, nedostatek soustředění a motivace. Vaše impulzy mi chybí.
„Ale jen počkej ty vole, až budeš v zimě zapadlá doma jak vlastenec, až budeš mít chuť nevstat z postele, až budeš mít chuť do ní v 7 večer zalézt a spát a spát, protože ta zimní samota umrtvuje – pak na tebe dojde! „. To je moje závěrečná řeč k sobě.
E. P.

Nevím jak mám začít vám vyprávět svůj příběh tak začnu třeba takhle.Je mi 35let mám 17letou dceru ,12letou dceru a vytouženého 3letého chlapečka.Po obou dcerách jsem se po porodu vždy vrátila na svou původní váhu 57kg ,ale po Luboškovi jsem mě zůstala váha 74kg po jeho 2letech a po skončení kojení jsem zjistila ,že dostat váhu dolů bude problém !Přestala jsem se líbit manželovi začal mě říkat ,že jsem tlustá,lidé v okolí se mě ptali jestli nejsem znovu těhotná.Začala jsem mít ze své váhy mindrák.Chodila jsem cvičit 2krát týdně aerobik ,ale nic, váha se nehla a když tak směrem nahoru.Moje maminka k vám na kurzy jezdí už spoustu let ,máme spolu velmi dobrý vztah a ona mi vyprávěla jak u Borise zhubla a nejen to, ona se díky vám změnila uplně v jiného člověka,naučila se spoustu věcí ,které pomáhají celé naší rodině,pro mě je ona velký psycholog.A tak když už viděla,že jsem neštastná tak mi v prosinci 2009 nabídla Borkovu dietu!Po přečtení jsem něchtěla o tom ani slyšet,nejíst sladké,pít neslazený čaj a jíst celozrnné pečivo, a dokonce absenci alkoholu , to už bylo příliš.Ale maminka mě přesvědčila ,že je to jen na 7týdnů mého života a že to mohu zkusit a obětovat je a že uvidím ,že každý týden budu mít kilo dole .Dále mě k vám přihlásila na kurz hubnutí a formování postavy ,který se konal v květnu. A tak jsem se do toho pustila v lednu 2010 a opravdu jsem dodržovala vše ,tak jak bylo napsáno. Cvičila jedla zelí ,chodila do sauny ,pila čaj na hubnutí,nosila pás na hubnutí ,koupala se v keltském jílu a v solích a opravdu jsem hubla první týden to byly skoro 2 kila po 4 týdnech se váha zastavila ,ale Evička mamince poradila ať přidám fyzickou zátež a opět jsem začala hubnout,Dala jsem si za úkol alespoň na 65 kilo to jsem dokázala a po 3 měsících jsem vážila 62kg byla jsem nejšťastnější člověk na světě mé míry v pase se zmenšily o 10cm a přes boky také..Zjistila jsem ,že je to zázrak!Manžel i okolí byli opravdu v šoku!Myslela jsem si ,že když už jsem zhubla ,že na kurz nemá cenu jezdit,ale maminka mě přesvědčila ať jedu a opravdu jsem dobře udělala.Kurz byl opravdu fyzicky náročný ,ale vše to co jsem tam prožila se nedá zapomenout ,vždy když mě maminka vyprávěla zážitky z jiných kurzů ,tak jsem to vyslechla ,ale některým věcem jsem nevěřila,až když jsem prožila váš kurz a při dynamické tranzové meditaci vedené Borisem „ mě skutečně navštívil bůh Šiva „tak jsem věděla ,že je vše možné a zjistila jsem ,že do vaší party patřím také!Byl to pro mne neuvěřitelný zážitek ,a to že lze v člověku odkrýt tyto nadpřirozené schopnosti., to dokáže jenom Boris.Nejen, že jsem tančila 2 hodiny bez přestání, ale změnila jsem se i tak nějak duchovně.

Boris je pro mě Mistr a bez velmi obětavé Evičky a humorného Pepíčka by to nebylo ono.Z kurzu jsem odjížděla o 1,5kg lehčí a zeštíhlená v těch partiích, kde mě to nejvíce trápilo. O - 14cm v pase a 1 cm přes boky,postava se mi naprosto změnila.Doma jsem vyměnila celý svůj šatník!A to co jsem se tam naučila je pro mě nenahraditelné , změnila jsem se jak fyzicky ,tak psychicky a díky tomu se dokážu vyrovnávat s každodenními nástrahami života.Už se těším až budu moci přijet na váš další kurz!Za všechno vám chci tímto dopisem moc a moc poděkovat .
S pozdravem B.D.

Milý Borko, Evčo a Pepo,

"teprve včera jsem se vrátila domů z kurzu z Bludova, udělala jsem si pěkný víkend v Hradci Králové. Ačkoli jsem tento kurz již absolvovala, nyní bez kontroly na očním opět poznávám zlepšení. Celou cestu z Bludova do HK a včera z Hradce do Loun jsem jela bez brýlí /samozřejmě busem/ a dívala se skákavým pohledem. Při mých 8 D jsem byla překvapena, že přečtu informační tabule u silnice i ukazatele směru, které jsem dříve vnímala pouze jako nějaké znaky a nerozeznávala písmena. Dnes jsem zjistila,