Borisovi Tichanovskému se podařilo to, co se nepodařilo velikému Hippokratovi

Rok 2020 Datum leden 11, 2021

Borisovi Tichanovskému se podařilo to, co se nepodařilo velikému Hippokratovi

Zubní prášek

(podle ajurvédské receptury) 

V indické prastaré medicíně – Ajurvédě, jejíž počátky se datují do období až 3000 let př.n.l.,  se dochovaly písemné prameny hovořící o ústní hygieně a rovněž o způsobech výroby zubních prášků. Další zmínky o nezbytnosti péče o zuby a dásně najdeme také v indických svatých védách. Rovněž velcí učitelé -  Buddha a Mohamed - zavedli zubní hygienu jako součást náboženských praktik. Zuby si čistili i Asyřané, Sumeřané i obyvatelé Egypta. Na papyru EBERSA je podrobně popsán návod na zubní hygienu. Tento papyrus pochází z doby 1500 př. n. l. Velký důraz na zdraví zubů a celé ústní dutiny se kladl i v čínské a tibetské medicíně.

V těchto zemích existovala celá řada receptů na výrobu zubních prášků. Hlavními komponenty byly suchý rozmělněný jíl a sůl, dalšími surovinami byly různé byliny a dřevěné uhlí. Recepty na zubní prášky byly střeženy ve velké tajnosti.

I v dalších částech světa, například ve starém Řecku a Římě, kde panoval kult zdravého a krásného těla, byla velká pozornost věnována zdraví ústní dutiny a zubů. Používala se zubní čistítka a kartáčky, které byly někdy vyráběny i ze zlata. Zubní prášky se vyráběly z rozdrcených kostí, kamení, mušlí i ze suchého chleba. Někdy tuto směs pražili na ohni a potom přidávali různé byliny a sůl. Tyto prášky nedosahovaly kvality prášků dovážených z východních oblastí. Byly poměrně hrubé a narušovaly povrch zubů a dásní. Mnoho tehdejších vědců se snažilo objevit tajemství jemnosti zubních prášků přivážených z východu. I velký Hippokrates věnoval významu zdravých zubů několik traktátů a byl jen krůček od vyluštění velkého tajemství. Podařilo se mu získat východní recept. V tomto receptu bohužel došlo k omylu – slovo jíl bylo chybně přeloženo jako zemina, hlína. Z hlíny se dobrý zubní prášek udělat nedal a nedá. A proto výroba zubních prášků z jílu zůstala pro západní svět tajemstvím.  

V epoše renesance přišla móda čištění zubů i do Evropy. Zubní prášky byly vyráběny podle receptů starého Řecka a Říma. Podle těchto receptů vznikaly nekvalitní výrobky. Bohatí si mohli dovolit používat kvalitní drahé prášky z východu s jílovým základem.

Na konci 18. století, pro výrobu zubního prášku začali používat křídu, která má podobné fyzikální vlastnosti jako jíl, ale na rozdíl od jílu neobsahuje důležité mikroelementy, které nutně potřebují zuby a dásně.  Ve 2. polovině 19. století byla na bázi křídy vyrobena zubní pasta, která přesto, že tak dobře nečistí zubní plak, vytlačila ve 20. století zubní prášky. Celý západní svět přešel na používání zubních past. Do zubní pasty bylo totiž jednodušší přidat vůni a chuť, což vždy láká zákazníky. V 50. letech dvacátého století  výrobci začali do pasty přidávat fluor. V současné době vědci dokázali, že všechny sloučeniny fluoru jsou jedovaté a nadělají více škody než užitku. Dnes jsou propagovány pasty s upozorněním na absenci fluoru.

Některé firmy začaly vyrábět antibakteriální pasty, tzn. pasty s přítomností antibiotik. Mnozí vědci se domnívají, že to je nepřípustné, protože po čase si bakterie na přítomnost antibiotik zvyknou a začnou být rezistentní. Antibiotika podobné řady budou pro člověka zcela neúčinná.

Pro to, aby čištění zubů bylo maximálně efektivní, Boris Tichanovský našel v Ajurvédě velmi účinné recepty na výrobu zubních prášků. Podle nich jsou vyráběny naše zubní prášky. V Evropě na rozdíl od  ajurvédské a tibetské receptury, která používala bílý, červený, modrý, šedý i zelený jíl je povolen pro vnitřní užívání pouze zelený francouzský a italský jíl. Proto jsme zvolili k výrobě našeho zubního prášku právě zelený jíl.

Řadou experimentů na dobrovolnících byla dokázána vysoká efektivnost zubního prášku, který mnohem účinněji zbavuje zuby zubního plaku, který je jednou z příčin zubního kazu a blahodárné působí na dásně. Podle našich zkušeností, absolutní většina lidí, pokud si jednou vyčistí zuby zubním práškem, nechce již si čistit ničím jiným. Nyní i vy můžete vyzkoušet moudrost starého Východu a ověřit si naše poznatky na svých zubech.

Použití: Suchým kartáčkem naberte přiměřené množství zubního prášku z kelímku a začněte si jím čistit zuby. Prášek se v krátké chvíli smísí se slinami a vytvoří jemnou pastu. Tento způsob čištění zubů výborně odstraňuje zubní plak. Do kalíšku se zubním práškem by se neměla dostat voda.



Komentáře

Zanechte komentář