Historie EPAMů

Historie EPAMu začíná před 2500 lety a dotýká se samotných pramenů tibetské medicíny. V archivech ruské Novosibirské akademie věd byly v 70. letech minulého století znovu objeveny prastaré tibetské texty a receptury, jejichž překladů se jako odborný akademický poradce účastnil biochemik, profesor Albert Vasiljevič Skvorcov. Na základě těchto textů a starobylých receptů sestavil Skvorcov elixír zdraví, který pojmenoval EPAM.

Jedná se o přírodní přípravky, které se zpracovávají dle originálních tibetských receptur, což je činí světově unikátní, a to především díky svému složení, účinkům na lidské zdraví, energií a technologií výroby. Ve výrobcích EPAM nejsou žádné chemické konzervanty, umělá barviva ani dochucovadla. Kvalita surovin, které se při výrobě používají, je námi osobně ověřována a 99 % z nich pochází z území České republiky.

To, kdy má každá bylina v sobě největší množství účinných látek, se liší dle typu byliny a všechny jsou sbírány a zpracovány právě v té době, kdy obsahují nejvyšší množství těchto látek.

Co znamená název EPAM? 

Je to zkratka slov Emulze Propolisová Aktivizovaná Modifikace. Tento název je doplněn číselným označením, určujícím konkrétní modifikaci: 7, 8, 11, 12, 20 atd.

Co si máme představit pod pojmem aktivizovaná? Pan Skvorcov připravil EPAM stroze podle tibetských tradic, a poté ho navíc energeticky nabil. K této práci použil energetické informace rostlin, energie minerálů, energetické obrazy a ikony, mezi kterými nechyběl velmi známý a po energetické stránce nejsilnější obraz Nikolaje Rericha s názvem Matka světa.

Počátky používání EPAMu

Preparát „Emulze Propolisová Aktivizovaná Modifikace“ neboli EPAM začali vědci v Novosibiřské akademii věd systematicky používat, sledovat a zkoumat jeho působení. Výsledky výzkumu byly velice pozitivní.

Jeden ze zajímavých experimentů byl uskutečněn v období chřipkové epidemie. Bezplatně byl EPAM rozvezen do většiny mateřských školek a škol v Novosibiřsku a dětem byly podávány preventivní dávky. Když propukla chřipková epidemie, v těchto školách a školkách onemocnělo pouze několik jedinců, a to lehčím průběhem choroby. Ostatní zařízení se v důsledku epidemie zavírala na karanténu, neboť většina dětí onemocněla. Průběh a výsledky tohoto experimentu byly zveřejněny v novinách a odtud se o EPAMu dozvěděl Boris Tichanovský. Byl v té době ředitelem Centra netradiční medicíny ve Voroněži. Tehdy se staral o významné osobnosti a sportovce. Velmi ho zajímalo, jak bude tento EPAM působit na vrcholové sportovce. Udělal vše pro to, aby pozval pana Skvorcova do Voroněže. Podařilo se, a společně na různých vysokých školách uskutečnili přednášky a provedli mnoho experimentů. Vytvořili první skupinu EPAMů –  EPAM 20, 21, 22 a později připravili ještě 23.

Lékařská škola, která EPAMy klinicky testovala, měla velmi dobré výsledky. EPAM během dvou desítek let příznivě ovlivnil stav pacientů s více než 70 zdravotními problémy. Tato zlepšení jsou zaznamenána a potvrzena ošetřujícími lékaři.

Počátky EPAMu v Čechách

„V roce 1992 jsem poprvé zahlédl Mistra B. Tichanovského, a to na plakátu, který visel v kině Svět v Kutné Hoře – zval na seanci, která měla proběhnout v kutnohorském Tylově divadle. Měl jsem velmi vážné zdravotní problémy a vzhledem k tomu, že mě přírodní medicína přitahovala již od dětství, jsem na tuto seanci chtěl jít,“ vzpomíná Mgr. Miroslav Balán, spoluzakladatel EPAMu v Čechách. „První a poslední Borisův pacient v České republice jsem vždy byl já. Prakticky jsme spolu nekomunikovali, jen se mě zeptal, jak je a já mu většinou odpověděl, že je to lepší. Celé dny jsem u něho proseděl na jehličkách, které u Borky bolí, ale za to pomáhají. Při té příležitosti jsem měl možnost vyslechnout všechny lidi, kteří k Borisovi chodili na individuální léčení a brzy jsem znal jejich problémy, vnímal jsem jejich uzdravení, a to i takovou maličkost, že pokaždé s sebou při další návštěvě přivedli někoho nového, komu Boris pomohl také. Tak to pokračovalo další čtyři roky, neustále dokola. Tehdy s sebou Boris vždy přivezl z Ruska několik litrů zázračného elixíru, kterému říkal EPAM,“ dodává ve svých vzpomínkách.

V roce 1995 se Mgr. Miroslav Balán a Boris Tichanovský dohodli na spolupráci a výrobě EPAMu v Čechách, nejdříve v Kolíně a Kutné Hoře, později v Praze. Sám Miroslav Balán, který v Čechách EPAM zpřístupnil mnoha a mnoha lidem, se staví do skromného ústraní, nicméně je právě on spoluautorem knihy Tibetská přírodní medicína, která je u nás také k dostání.