Za každým výrobkem je člověk

Když vstoupíte do prostor chráněné dílny společnosti Epam, jako první vás obklopí intenzivní vůně bylinek. Druhý vjem je snad ještě silnější –, je to všudypřítomná dobrá nálada. Žádný stres, žádný hluk velkovýroby, jen veselé štěbetání několika pracovnic a hbité ruce, které vědí, co mají dělat.

Od práce v dílně až k jejímu vedení

Dílnu vede Tereza, která v Epamu pracuje už deset let. Začínala „u stolu“ jako řadová pracovnice, ale protože chtěla všemu porozumět a proniknout do tajů výroby, vypracovala se až na vedoucí. Dnes je její pravou ruku zástupkyně Jitka. Společně mají pod palcem deset zaměstnanců.

„Práce v naší dílně není stresující, na tom si dáváme záležet,“ vysvětluje Terka. „Ruční práce má sama o sobě uklidňující vliv. Navíc víme, že každý z našich lidí zvládne vzhledem ke svému omezení něco jiného. Na nikoho netlačíme kvůli výkonu, a když má někdo problémy se zády, samozřejmě po něm nechceme, aby nosil těžké krabice.“

Režim, který pomáhá

Pracovní den zde začíná v osm ráno společnou kávou nebo čajem a rozdělením úkolů. Většina zaměstnanců pracuje čtyři hodiny denně, ale v Epamu vycházejí vstříc i těm, kteří zvládnou jen dvě hodiny nebo čtyři dny v týdnu.

Tento režim je pro pracovníky se znevýhodněním (od rekonvalescence po úrazech přes mentální znevýhodnění až po onkologická či psychická onemocnění) klíčový.
„Když člověk postrádá režim, často ztratí motivaci, stáhne se do sebe a přestane chodit ven. Je důležité mít pocit, že jste světu prospěšní –, a je jedno, jestli zrovna zvládnete naplnit pět pytlíků čaje, nebo deset,“ doplňuje Jitka.

Vůně ženšenu i aroma kozlíku

Zatímco Terka řeší administrativu, objednávky a chod celé dílny, Jitka dohlíží na manuální dílnu. Obě se ale shodují, že nejraději mají samotnou výrobu, které se také přímo účastní, kdykoliv jim to čas dovolí.
„Baví mě míchání jílu, jeho struktura mě uklidňuje,“ přiznává Tereza.
Jitka zase miluje práci s ženšenem, protože krásně voní. „To s kozlíkem je to horší, ten moc voňavý není,“ směje se. „Zákazník to ale už nepozná, v tinktuře nebo kapsli už tak aromatický není.“

V dílně momentálně pracuje ryze ženský kolektiv. Podle vedoucích to znamená, že je pořád o čem mluvit, a i když to občas „zajiskří“, ve výsledku jsou skvělá parta, která se vzájemně podporuje, drží při sobě a umí si užít legraci.

Více než jen lepení obálek

Lidé mají o chráněných dílnách často zkreslené představy. Čekají notýsky, obrázky nebo lepení obálek.
„Jsou překvapení, že vyrábíme doplňky stravy a kosmetiku,“ říká Terka.

Práce v Epamu vyžaduje jistý stupeň samostatnosti a přísné dodržování hygienických norem. Nejde o „práci pro práci“, ale o odbornou ruční výrobu.

Vyzkoušela jsem si to na vlastní kůži u ručního tobolkování. Po chvíli zápolení s jemnou motorikou jsem chytila rytmus. Je to fascinující, téměř meditační činnost. Vidět pod rukama okamžitý výsledek své práce je nesmírně uspokojivý pocit.

Osobní příběh v každé lahvičce

Až si příště koupíte svůj oblíbený epam, vzpomeňte si na Terku, Jitku a jejich tým. Nejde jen o produkt z regálu. Z 90 % jde o ruční práci lidí, kteří chtějí i přes životní překážky tvořit něco smysluplného.

Jak říká Tereza: „Za každým výrobkem jsou ruce, za nimi člověk a za člověkem jeho osobní příběh.“